Vážená paní, vážený pane, vážení rodiče,
na základě Vámi již schváleného léčebného postupu, Vám (Vašemu dítěti, svěřenci) naše klinika zajistí při výkonu, který bude proveden v naší nemocnici, anestezii (znecitlivění). Bez anestézie, by vlastní výkon nebylo možné provést. Anestezii k tomuto výkonu bude podávat lékař naší kliniky (anesteziolog), který je specialistou na podávání anestezií, a který Vám podrobně zodpoví Vaše případné otázky. Pohovořit si s ním budete moci při předanestetickém vyšetření, které je součástí přípravy na provedení vlastního výkonu i anestezie a provádí se většinou den před výkonem na anesteziologické ambulanci. Nechodící pacienty anesteziolog v rámci předanestetického vyšetření sám navštíví u jejich lůžka.
Příprava k anestezii
Přípravu k celkové anestezii Vám vysvětlí anesteziolog, který Vás vyšetří v rámci předanestetického vyšetření. Tato příprava je individuální, slouží k bezpečnému a nekomplikovanému podání anestézie a její součástí je i předepsání léků, které Vám budou podány v rámci tzv. premedikace (podání léků s uklidňujícími účinky před výkonem v anestézii) – viz níže. V den před plánovaným výkonem již jezte jen lehce stravitelnou stravu, nekuřte ani nepijte alkohol. Pokud Vám anesteziolog při předanestetickém vyšetření neurčí jinak, pak v den výkonu musíte být zcela lačný(á). To znamená, že nejpozději od půlnoci již nesmíte jíst ani pít. V některých případech je povoleno popíjet speciální přípravný roztok až do období 4 hodin před zákrokem – o tom Vás informuje buď premedikující anesteziolog nebo ošetřující personál Vašeho oddělení. Při pohovoru s anesteziologem pravdivě zodpovězte všechny otázky, které Vám položí, a sami ho informujte o Vašich zdravotních problémech, o kterých se domníváte, že by je měl znát a není o nich dosud informován.
Postup při anestezii
Co je premedikace?
Jedná se o podání anesteziologem ordinovaných léků před výkonem v anestezii, a to ve formě tablet, nebo injekcí do svalu či žilního systému, méně často jako kapky, sirup, nebo čípky. Hlavním cílem premedikace je uklidnit Vás, zbavit Vás přirozeného strachu a umožnit Vám klidně se v noci před výkonem vyspat. Podává se u hospitalizovaných pacientů večer před výkonem a pak ½ - 1 hodinu před zahájením podávání anestezie. Po podání premedikace před výkonem již nesmíte chodit ani vstávat z lůžka.
Co se stane po příjezdu na operační sál?
Po přivezení do operačního traktu, nebo na pracoviště, kde má být výkon v anestezii proveden, Vám sestřička změří krevní tlak, počet pulsů a přiloží Vám na hrudník elektrody na snímání EKG. Pokud již z oddělení nemáte zajištěný žilní přístup, pak Vám do žíly (nejčastěji na horní končetině) zavede tenkou umělohmotnou hadičku (kanylu) na podávání anestetik a infuzí (nitrožilní podání speciálních roztoků k úhradě chybějících tekutin v důsledku lačnění).
Jaké formy anestezie mohu zvolit?
Na základě typu a rozsahu plánovaného operačního zákroku je někdy možné uvažovat o různých formách znecitlivění, vždy je ale nutno počítat s případnou nutností přechodu na zcela univerzální celkovou anestezii! Podmínkou podání kteréhokoli z typů anestezie je i Váš souhlas a jistota, že jste porozuměli všem náležitostem včetně případných komplikací plynoucích ze zvoleného způsobu znecitlivění.
Celková anestezie (narkóza, uspání) je lékařský zákrok, který má za cíl uvést Vás do umělého spánku, úplně Vám odstranit vnímání bolesti, umožnit operatérovi provedení operačního výkonu a opět Vás probudit k vědomí. Pod dohledem anesteziologa Vám budou do žilní kanyly podána anestetika a další látky umožňující bezpečný průběh celkového znecitlivění a Vy pozvolna v průběhu několika vteřin usnete. Během výkonu Vás anesteziolog bude udržovat doplňovanými dávkami zmíněných látek v umělém spánku a během toho pečlivě monitorovat Vaše životní funkce. Po dokončení operace se zastaví přívod anestetik a Vy se postupně probudíte k vědomí. Vzhledem k tomu, že po odeznění celkové anestezie dochází k celkové obnově vnímání včetně vnímání bolesti, je nutné včas zahájit podávání analgetik (léků tlumících bolest). Součástí léčby úlevy od pooperační bolesti může být provedení lokálního znecitlivění v oblasti operační rány nebo opichem nervových zakončení, případně zavedení některé z technik svodného znecitlivění – viz dále. Tento formulář ani žádná jeho část nesmí být reprodukovány, publikovány a šířeny žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vedení FN Plzeň.
Subarachnoidální anestezie (spinál) spočívá v tom, že se mezi bederní obratle páteře zavede injekční jehla a do páteřního kanálu se vstříkne látka (anestetikum). Anestetikum se nepodává „do míchy,“ jak si velká část lidí myslí, ale do páteřního kanálu v místech, kde již mícha není a jsou zde jen nervová vlákna. Po jeho podání můžete mít pocit tepla, „mravenčení“ a „tíhy“ v dolních končetinách, někdy se objevují závratě způsobené snížením krevního tlaku. Podání anestetika zcela odstraní vnímání bolesti z dolní poloviny těla včetně dolních končetin po dobu výkonu a ještě na dalších několik hodin tlumí pooperační bolest. Ztráta vnímání bolesti je vždy doprovázena ztrátou citlivosti a hybnosti – schopnost hýbat dolními končetinami se Vám vrátí v průběhu několika hodin po operaci. Proti celkové anestezii má některé výhody jako je např. lepší tišení bezprostřední pooperační bolesti, menší výskyt nevolnosti a zvracení, u pacientů s onemocněním plic neovlivňuje dýchání, u starších nemocných je zmenšen pooperační útlum vědomí než po celkové anestezii, apod. Při tomto způsobu anestezie můžete být po celou dobu výkonu při vědomí, poslouchat ve sluchátkách hudbu, nebo na požádání Vám anesteziolog podá nitrožilně lék, po kterém budete v průběhu výkonu pospávat.
Epidurální anestezie/analgezie je prováděna punkcí a případně zavedením tenké plastové hadičky mezi páteřní obratle prostřednictvím speciální injekční jehly. Znecitlivující látky se podávají mezi obratle do páteřního kanálu. Takto podané látky pak odstraní vnímání z operované oblasti a při pokračujícím podání i bolesti z operační rány. Anestetikum se nepodává „do míchy,“ jak si velká část lidí myslí, ale pouze do páteřního kanálu před obaly, ve kterých je mícha uložena. Hadička se zavádí většinou před podáním celkové anestezie a nejčastěji na dobu 3-5 dnů. Proti ostatním způsobům tišení pooperační bolesti má některé velké výhody jako je např. účinnější tišení bezprostřední pooperační bolesti, menší výskyt nevolnosti a zvracení v pooperačním období, u pacientů s onemocněním plic neovlivňuje dýchání, u starších nemocných je zmenšen pooperační útlum vědomí, umožňuje časnější a intenzivnější všestrannou rehabilitaci, apod.
Svodná (regionální) anestezie (lidé ji často nazývají jako „umrtvení“) spočívá v tom, že je znecitlivěna pouze ta část těla, nebo končetiny, kde má být provedena operace. Provádí se tak, že Vám anesteziolog podá pomocí injekční stříkačky a jehly místní anestetikum (injekční látka, která přeruší přechodně vedení bolesti v nervech) do těsné blízkosti nervu, který z operované oblasti přenáší bolestivé podněty do míchy a mozku. Anestetikum pronikne do nervových vláken a na přechodnou dobu, která je dostatečná k provedení výkonu, navodí anestezii v požadované oblasti. K nalezení příslušného nervu se v současné době využívá kombinace technik nervové stimulace (pomocí drobných nebolestivých elektrických impulzů) a sonografie. Pak po určité době, která je nutná k nástupu účinku anestetika (10 – 30 minut), dojde k znecitlivění operované části těla a může být zahájena operace. Výhodou svodného znecitlivění je velmi dobrá úleva od bolesti přetrvávající až hodiny po výkonu v kombinaci s minimálním ovlivněním mozkových funkcí. V současné době se regionální techniky často používají právě k tlumení pooperační bolesti u nemocných podstupujících operaci v celkové anestezii (tzv. kombinovaná anestezie)
Rizika a možné komplikace anestezie
Každý lékařský zákrok a tedy i anestézie, má svá rizika a komplikace, která mohou v krajním případě i ohrozit život nemocného, ale jsou zcela ojedinělá. Výskyt těchto komplikací nelze nikdy zcela odstranit, ale lze jej snížit podrobným předoperačním vyšetřením, předoperační přípravou a Vaším přesným dodržením všech pokynů, které dostanete od anesteziologa, Vašeho ošetřujícího lékaře a od lékaře, který bude výkon provádět. Vznik komplikací lze také ovlivnit volbou vhodné anesteziologické techniky, neboť některé obtíže vznikají typicky jen po některých z nich. Některé z komplikací mají tendence se opakovat a objevit vždy při následujíc anestezii – prosím informujte svého anesteziologa vždy pokud jste již nějaké komplikace spojené se znecitlivěním zažil/a.
Komplikace si můžeme rozdělit na malé, nezávažné a velké, závažné.
Malé komplikace jsou relativně častější, patří k nim například lehké alergické reakce (reakce z přecitlivělosti) na podaná anestetika projevující se např. vyrážkou, svěděním, zčervenáním, pocitem nedostatku vzduchu, apod. Dále to může být krevní výron po zavedení žilní kanyly, poškození kůže dezinfekcí (protiinfekční prostředek) u vnímavých jedinců.
Při podání celkové anestezie může dojít k drobnému poranění rtů, jazyka, dutiny nosní, uvolnění řezáků při obtížném zavádění tracheální rourky do dýchacích cest (speciální plastová trubice zaváděná do průdušnice k zajištění bezpečného dýchání v průběhu výkonu), zánět spojivek, apod. V pooperačním období pak mohou někdy po určitou dobu přetrvávat bolesti v krku, nebo ve svalech. Ojedinělé, ale nepříjemné bývají přechodné poruchy čití či hybnosti končetin z útlaku jednotlivých nervů způsobené operační polohou. Nepříjemnou ale bohužel ne zcela řídkou komplikací je vznik pooperační nauzey a zvracení.
Po subarachnoidální nebo epidurální anestezii se někdy hned, jindy až i po několika hodinách, mohou objevit závratě způsobené snížením krevního tlaku. V pooperačním období se mohou objevit bolesti hlavy, přechodné poruchy hybnosti a čití na dolních končetinách, někdy je přítomna i přechodná porucha močení, kdy je třeba zavést krátkodobě močovou cévku (tenká hadička zaváděná močovou trubicí do močového měchýře k odvodu moče). Pokud po podání subarachnoidální anestezie pociťujete přetrvávající bolesti hlavy, neváhejte informovat ošetřující personál, může se jednat o řídkou nicméně velmi snadno ovlivnitelnou komplikaci. Stejně tak neváhejte kontaktovat ošetřující personál, pokud porucha hybnosti končetin neodezní cca 3-4 hodiny po zákroku, nebo se znovu začne prohlubovat!
Nejzávažnější, ale zcela ojedinělé komplikace, jsou krevní výron do páteřního kanálu v místě zavedení katetru, nebo zánět ve stejném místě, který se může rozšířit na míšní a mozkové obaly. Rovněž technické selhání metodiky, spočívající v přetržení hadičky při jejím odstraňování z páteřního kanálu, je zcela ojedinělé.
Po svodných technikách je výskyt komplikací minimální, u některých typů blokád hrozí poranění struktur v okolí znecitlivované pleteně, nejčastěji cév s rizikem vzniku hematomu. Při správném užití lokalizačních technik jsou již dnes extrémně řídká poranění nervů, nicméně pokud porucha čití či hybnosti přetrvává neúměrně dlouho (více než 12 hodin) informujte o této skutečnosti ošetřující personál. Vzhledem k častému rozvoji alergických reakcí na některé typy lokálních anestetik je pravděpodobnost alergické reakce u těchto typů znecitlivění větší, Váš anesteziolog Vás bude proto bedlivě hlídat po celou dobu operačního zákroku.
Velké komplikace jsou zcela ojedinělé. Patří mezi ně např. těžké, alergické reakce, vdechnutí žaludečního obsahu, poruchy srdeční činnosti a krevního oběhu, zcela ojedinělý je i vznik náhlé, vysoké horečky, která dříve ohrožovala život pacientů – tzv. maligní hypertermie. Velmi obávanou komplikací je nemožnost zajistit průchodnost dýchacích cest s rizikem potenciálního trvalého postižení mozku. U neuroaxiálních blokád (subarachnoidální a epidurální znecitlivění) může zcela výjimečné dojít i ke vzniku krvácení do páteřního kanálu po vpichu injekční jehly, které je nutné operačně zastavit. Nelze opomenout ani riziko možné infekce v místě podání anestetika s jejím rozšířením na míšní a mozkové obaly, která se léčí podáváním antibiotik. U svodných znecitlivění je možné, že v důsledku aplikace znecitlivující látky do krevního oběhu, nebo její kumulací dojde k rozvoji tzv. toxické reakce, ta může být spojena s poruchou vědomí a srdeční stažlivosti.
I tyto komplikace ale dokáže anesteziolog s pomocí nejmodernější monitorovací (sledovací) techniky a sledování Vašeho celkového stavu rozpoznat, léčit a převést Vás bezpečně přes celý výkon.
Chování po výkonu, možná omezení
Po skončení výkonu Váš anesteziolog rozhodne podle typu zvolené anestézie a náročnosti operačníhonzákroku, zda budete uložen/a zpět na Vaše lůžko, na lůžko „probouzecího“ pokoje, eventuelně na lůžko jednotky intenzivní péče (JIP = oddělení zaměřené na intenzivní sledování, urychlené vyšetřování a léčbu náhlých příhod), nebo resuscitačního oddělení, které je známé veřejnosti také jako „ARO“.
Pokud se u Vás po výkonu objeví jakékoliv obtíže, které Vás znepokojí, ihned přivolejte sestru a oznamte jí, o jaké obtíže se jedná. V následujících hodinách, event. až dnech, smíte opustit lůžko pouze s vědomím Vašeho ošetřujícího lékaře a nesmíte provádět žádné právní úkony.
Dovolujeme si Vás informovat, že na poskytování zdravotních služeb v naší nemocnici se mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace. Přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb můžete odmítnout a jejich nahlížení do zdravotnické dokumentace můžete během svého léčení zakázat.
Bližší informace Vám na vyžádání poskytne ošetřující lékař.
Dotazník pro nemocné před podáním anestezie naleznete ZDE.
Kapesní průvodce anestezie ZDE.
Otevírací časy a místo, kde naleznete anesteziologickou ambulanci:
Anesteziologické ambulance KARIM
Anesteziologická ambulance FN Lochotín
Ambulance se nachází v areálu FN Lochotín, ve vchodu C, číslo dveří 01.0809,813
Cestu do ambulance najdete na průvodce č. 403 603
| Po - Pá | 08:00 | 13:00 |
Anesteziologická amb. Bory
Ambulance se nachází v areálu FN Bory, pavilon 22
| Po - Pá | 08:00 | 09:30 |
V případě potřeby kontaktujte pracovníky ambulance na e-mailu:
